Program

V létě se na Rosičce všechno dění točí kolem celotáborové hry. Ať jsou to již klasické podniky s různými názvy - olympiáda jako pouštní klání či bojový výcvik, táborák neboli zápalná oběť slovanským bohům, pouť čili domorodé trhy nebo pravý arabský bazar - anebo rozmanité etapy celotáborové hry –  rýžování zlata, výroba keramiky, stavba vorů...
Na Rosičce se neustále něco děje a kolem všeho je spousta legrace. Snažíme se, aby byl program co nejrozmanitější, a aby se děti kromě zábavy také dozvěděly něco nového – které dítě z města umí zapálit oheň jedinou sirkou nebo pozná podle mapy kde je? Kdo viděl, jak se vyrábějí cihly nebo pletou provazy?
Mezi nejoblíbenější věci patří večerní zpívání u ohýnku – plameny pomalu spalují polena, kytary se rozehrají – kdo to jednou poznal, za nic by neměnil.
ni na sport jsme nezanevřeli, v posledních letech se nám vyvedl turnaj dětí proti dospělým. A není hanbou si přiznat, že ne ve všech disciplínách vynikáme, obzvláště kuželky nejsou naší silnou stránkou.
S jídlem jsme na Rosičce moc spokojeni. Nejen, že je tak dobré, že byste měli "boule za ušima", ale nikdo nemůže říci, že by měl na táboře hlad. Vaří nám milé kuchařky, které také jezdí na Rosičku už řadu let a jsou pro "každou špatnost". Kde by byla Rosička nebýt jich. 

Historie tábora

Tábor v Rosičce byl založen v roce 1978 na místě zvaném Hamr. Po dohodě s tehdejším JZD a s panem  Ladislavem Maryškou, majitelem části  pozemků, se tábor začal stavět. Bylo rozhodnuto postavit dřevěnou kuchyň a přístřešek jako jídelnu. Terénní úpravy i vlastní stavba byly budovány za pomoci brigádníků, kteří jezdili pomáhat o sobotách a nedělích. 
Jídelna byla postavena z kůlů zaražených do země (v 10 cm byla voda) a střecha byla z vlnitého plechu. Stoly a lavice byly na kůlech zaražených do země.
Stany byly rozmístěny  i na pravém břehu potoka, nynějším nástupišti, v řadě podél lesa. Nejblíže vlajkovému stožáru byl větší stan typu Malorka, ve kterém byla marodka a bydlel zde i zdravotník.  Další stany byly umístěny na protějším břehu v místě současné meliorační strouhy. Okolní louka byla podmáčená, a proto byla cesta do stanů možná pouze po hatích. 
Podsady  byly vyrobené z krajinek, které byly natlučeny na rohové kůly zaražené do země. Postele byly vyrobeny podobně. Aidin most neexistoval.